Slovník pojmů

Keltský jazyk opředený nejasnou minulostí a pravděpodobně i budoucností. To je gaelština. Zajímá vás, kde se tato řeč vzala nebo kde se jí hovoří?

Co je gaelština?

Gaelština, neboli Gaidhlig, je goidelský jazyk keltské větve indoevropské jazykové rodiny. Je příbuzná irštině a spolu s angličtinou a skotštinou je jedním z mluvených jazyků ve Skotsku. Skotskou gaelštinou se hovoří zejména v severozápadní oblasti Skotska a v souostroví Hebridy. Dále pak také v Austrálii, na Novém Zélandu a Kanadě (Nové Skotsko).

Kde se vzala gaelština?

Gaelštinu údajně přinesli do Skotska osadníci z Irska kolem roku 500 našeho letopočtu, nicméně historie jazyka není zcela jasná. Tito osadníci na západním pobřeží Skotska, na území zvaném Agryll, měli založit Gaelské království. Gaelština se postupně stávala jazykem Skotska a hovořili jím i skotští králové. Jazyk zažil své zlaté období ve středověku, nicméně v 17. století začal výrazně upadat a postupně jej nahrazovala skotská angličtina.

V současné době je gaelština menšinovým jazykem, který čítá asi 60 tisíc mluvčích. Nemá však status úředního jazyka, přestože je mnoha způsoby podporovaná, a to včetně Evropské Unie. Své zastání však nachází i v rozhlasovém a televizním vysílání, a při cestě do Skotska si můžete gaelských nápisů povšimnout také na silničních ukazatelích a v obchodech.

Zdroj: https://www.thenational.scot/resources/images/13243848/

Jaký je rozdíl mezi skotskou a irskou gaelštinou?

Ačkoli oba jazyky pocházejí ze stejného základu, skotská gaelština a irská gaelština, neboli irština, se od sebe velmi liší. Existují také dohady o tom, zda se jedná o různé dialekty stejného jazyka nebo zcela rozdílné jazyky. Faktem ovšem je, že znějí velmi odlišně.

Každý národ má svůj vlastní dialekt a slovní zásobu. Pravopis a výslovnost mnoha slov se mezi nimi také liší. Někteří obyvatelé severního Irska mohou rozumět skotské gaelštině a naopak, ale v jiných částech zemí nejsou tyto dva typy gaelštiny typicky považovány za vzájemně srozumitelné.

V Irsku je gaelština, nazývaná irština, uznávána jako oficiální jazyk národa a vyžaduje se, aby se vyučovala ve všech vládou financovaných školách. Ve Skotsku je však úředním jazykem angličtina a gaelština je uznávána jen jako vedlejší jazyk menšiny.

Specifika skotské gaelštiny

Největší problematikou gaelštiny je hláskový systém, jelikož se na něm nedokáží dohodnout ani rodilí mluvčí. Slova se totiž vyslovují zcela jinak, než jak vypadají v psané formě. V jazyce je dokonce běžné najít i různé psané formy stejného slova. Zajímavostí je, že gaelština nemá sloveso „mít“, a tak například věta „Mám dva syny“ bude znít spíše jako „Dva synové jsou u mě“. V gaelštině pak bude vypadat takto: „Tha dithis mhac agam“.

Slovosled a abeceda

Specifický je také slovosled, stejně jako u jiných keltských jazyků. Věta tedy začíná slovesem, pokračuje podmětem a poté následuje předmět (slovosled VSO). Přídavná jména následují po podstatných jménech, ke kterým se vztahují. Gaelská abeceda využívá latinku, která sestává z 18 znaků. Písmena, která v gaelské abecedě nenajdete, jsou následující: Jj, Kk, Qq, Vv, Ww, Xx, Yy, Zz. Výjimkou mohou být převzatá slova, která nemají v jazyce vlastní ekvivalent.

Gaelský přízvuk „stràc“

Samohlásky mohou být psány se specifickou diakritikou pro vyjádření přízvuku. Tento přízvuk se v gaelštině nazývá stràc a vypadá následovně: Àà, Èè, Ìì, Òò, Ùù. Tento přízvuk je důležité psát, neboť může změnit celý význam slova. Například slovo „bata“ znamená v překladu „klacek“, zatímco výraz „bàta“ označuje „loď“.

Ukázka frází v gaelštině

Další příspěvky o světových jazycích:

• Angličtina
• Francouzština
• Němčina