Jazyk, který vznikl po občanské válce v bývalé Jugoslávii jako standardizovaná norma předcházející srbochorvatštiny, se dnes nazývá bosenština. Zajímá vás, kdo tímto jazykem hovoří a čím se vyznačuje?
Co je bosenština?
Bosenština je vedle chorvatštiny a srbštiny jedním ze tří úředních jazyků na území Bosny a Hercegoviny (BaH), ale hovoří se jí i v dalších zemích. Jmenovitě v Chorvatsku, Srbsku a Černé hoře. Rozdíly mezi bosenštinou, chorvatštinou a srbštinou jsou opravdu minimální, přesto veškeré úřední dokumenty musejí být psány všemi třemi úředními jazyky.
Hlavní odlišnosti mezi jazyky spočívají zejména ve výslovnosti a použití slov, avšak i ty jsou často zanedbatelné. Bosenština a chorvatština jsou však psány latinkou, zatímco srbština užívá cyrilici. Bosenština je v BaH jazykem muslimského etnika a jedná se o standardizovaný útvar bývalé srbochorvatštiny. Ta byla úředním jazykem Jugoslávie do roku 1992.
Vznik samostatných jazyků Bosny a Hercegoviny
Tento jazykový babylon se může zdát poněkud matoucí, ale má své opodstatnění. Bosna a Hercegovina sestává ze tří konstitutivních národů a je tedy domovem tří odlišných etnických skupin.
Ty se oficiálně nazývají Bosňákové (kteří se hlásí k islámskému náboženství), Srbové (z nichž většina uznává pravoslavnou církvi) a Chorvaté (jež jsou převážně římskokatolického vyznání). Bez ohledu na etnicitu je však každý obyvatel národa považován za Bosňana.
Dnešní jazyková situace tedy odráží složité etnokulturní, národně-integrační a konfesionální procesy. Zatímco do roku 1992 byla ještě za úřední jazyk považována srbochorvatština, o několik let později, konkrétně po občanské válce v letech 1992 – 1995, bosenští Chorvaté a bosenští Srbové začaly v jazykové politice následovat svá národní centra a svoje jazyky nazvaly chorvatský a srbský.
Vznik bosenštiny
Bosenští muslimové následně označili srbochorvatštinu jako bosenský jazyk, přičemž tento termín měl označovat jazyk všech obyvatel země bez ohledu na národní příslušnost. To bylo bohužel v době vypjatých nacionalismů nerealizovatelné, a tak bosenština zůstala pouze jazykem Bosňáků.
Srbové a Chorvaté se proto spíše přikláněli k tomu, aby jazyk byl nazýván „bosňácký“. Bosňáci však preferují stávající variantu. V roce 2002 byla uznána rovnoprávnost všech 3 konstitutivních národů i obou písem, čili latinky a cyrilice.
Specifika bosenštiny
Rozlišení bosenštiny od dalších dvou úředních jazyků je poměrně obtížné, neboť většina neorientálních jazykových prvků je shodná se srbskými, o něco méně s chorvatskými a některé má společné s oběma. Dokonce někteří Bosňáci hovoří srbsky nebo chorvatsky, podle toho, v jaké části území žijí.
Dokonce idiolekty Bosňáka a Srba ze stejné čtvrti jsou více podobné než například idiolekt Srba ze Sarajeva a Srba z Kragujevce. Rozdíl mezi jazyky lze tedy přirovnat k odlišnostem jako mezi nářečími na Moravě a Ostravsku. Bosenština má dále pět dialektů, a těmi jsou:
- Východohercegovský (600 000 mluvčích)
- Zetsko-sjenický (220 000 mluvčích)
- Východobosenský (800 000 mluvčích)
- Vovoštokavský ikavský či mladší ikavský (200 000 mluvčích)
- Kosovsko-resavský (70 000 mluvčích, v Sandžaku)
Jazyk se však od chorvatštiny a srbštiny odlišuje užíváním orientalismů (arabismů a turcismů) a dále také používáním písmen h a f ve všedních slovech. Na rozdíl od zmiňovaných jazyků totiž nemá vymezený vztah k purismům (úsilím o čistotu jazyka) ani internacionalismům (mezinárodním výrazům). Například názvy měsíců jako Oktobar a April pocházejí ze západních jazyků.
Ukázka jazyka
Níže v tabulce můžete porovnat podobnost mezi bosenštinou, chorvatštinou a srbštinou a můžete si zároveň povšimnou, že pro české mluvčí není až tak nesrozumitelná.
| Čeština | bosenština | Chorvatština | Srbština |
| Dobré ráno | Dobro jutro | Dobro jutro | Добро јутро |
| (Dobro jutro) | |||
| Dobrý den | Dobar dan | Dobar dan | Здраво |
| (Zdravo) | |||
| Dobrý večer | Dobro večer | Dobra večer | Добро вече |
| (Dobro veče) | |||
| Jak se máš/máte? | Kako si/ste? | Kako si/ste? | Како си/сте Ви? |
| (Kako si/ste Vi?) | |||
| Děkuji, dobře. | Ja sam dobro, hvala. | Hvala, dobro. | Добро сам, хвала. |
| (Dobro sam, hvala.) | |||
| Jak se jmenuješ? | Kako se zoveš? | Kako se zoveš? | Како се зовеш? |
| (Kako se zoveš?) | |||
| Jmenuji se … | Zovem se … | Zovem se … | Зовем се … |
| (Zovem se …) | |||
| Odkud jste? | Odakle dolazite? | Odakle ste? | Одакле сте? |
| (Odakle ste?) | |||
| Na zdraví! | Živjeli! | Živjeli! | Живели! |
| (Živeli!) | |||
| Nerozumím | Ne razumijem | Ne razumijem | Не разумем |
| (Ne razumem) | |||
| Prosím | Molim | Molim | Молим |
| (Molim) | |||
| Děkuji | Hvala | Hvala | Хвала |