Bosenština

Jazyk, který vznikl po občanské válce v bývalé Jugoslávii jako standardizovaná norma předcházející srbochorvatštiny, se dnes nazývá bosenština. Zajímá vás, kdo tímto jazykem hovoří a čím se vyznačuje?

Co je bosenština?

Bosenština je vedle chorvatštiny a srbštiny jedním ze tří úředních jazyků na území Bosny a Hercegoviny (BaH), ale hovoří se jí i v dalších zemích. Jmenovitě v Chorvatsku, Srbsku a Černé hoře. Rozdíly mezi bosenštinou, chorvatštinou a srbštinou jsou opravdu minimální, přesto veškeré úřední dokumenty musejí být psány všemi třemi úředními jazyky.

Hlavní odlišnosti mezi jazyky spočívají zejména ve výslovnosti a použití slov, avšak i ty jsou často zanedbatelné. Bosenština a chorvatština jsou však psány latinkou, zatímco srbština užívá cyrilici. Bosenština je v BaH jazykem muslimského etnika a jedná se o standardizovaný útvar bývalé srbochorvatštiny. Ta byla úředním jazykem Jugoslávie do roku 1992.

Vznik samostatných jazyků Bosny a Hercegoviny

Tento jazykový babylon se může zdát poněkud matoucí, ale má své opodstatnění. Bosna a Hercegovina sestává ze tří konstitutivních národů a je tedy domovem tří odlišných etnických skupin.

Ty se oficiálně nazývají Bosňákové (kteří se hlásí k islámskému náboženství), Srbové (z nichž většina uznává pravoslavnou církvi) a Chorvaté (jež jsou převážně římskokatolického vyznání). Bez ohledu na etnicitu je však každý obyvatel národa považován za Bosňana.

Dnešní jazyková situace tedy odráží složité etnokulturní, národně-integrační a konfesionální procesy. Zatímco do roku 1992 byla ještě za úřední jazyk považována srbochorvatština, o několik let později, konkrétně po občanské válce v letech 1992 – 1995, bosenští Chorvaté a bosenští Srbové začaly v jazykové politice následovat svá národní centra a svoje jazyky nazvaly chorvatský a srbský.

Vznik bosenštiny

Bosenští muslimové následně označili srbochorvatštinu jako bosenský jazyk, přičemž tento termín měl označovat jazyk všech obyvatel země bez ohledu na národní příslušnost. To bylo bohužel v době vypjatých nacionalismů nerealizovatelné, a tak bosenština zůstala pouze jazykem Bosňáků.

Srbové a Chorvaté se proto spíše přikláněli k tomu, aby jazyk byl nazýván „bosňácký“. Bosňáci však preferují stávající variantu. V roce 2002 byla uznána rovnoprávnost všech 3 konstitutivních národů i obou písem, čili latinky a cyrilice.

Specifika bosenštiny

Rozlišení bosenštiny od dalších dvou úředních jazyků je poměrně obtížné, neboť většina neorientálních jazykových prvků je shodná se srbskými, o něco méně s chorvatskými a některé má společné s oběma. Dokonce někteří Bosňáci hovoří srbsky nebo chorvatsky, podle toho, v jaké části území žijí.

Dokonce idiolekty Bosňáka a Srba ze stejné čtvrti jsou více podobné než například idiolekt Srba ze Sarajeva a Srba z Kragujevce. Rozdíl mezi jazyky lze tedy přirovnat k odlišnostem jako mezi nářečími na Moravě a Ostravsku. Bosenština má dále pět dialektů, a těmi jsou:

  • Východohercegovský (600 000 mluvčích)
  • Zetsko-sjenický (220 000 mluvčích)
  • Východobosenský (800 000 mluvčích)
  • Vovoštokavský ikavský či mladší ikavský (200 000 mluvčích)
  • Kosovsko-resavský (70 000 mluvčích, v Sandžaku)

Jazyk se však od chorvatštiny a srbštiny odlišuje užíváním orientalismů (arabismů a turcismů) a dále také používáním písmen h a f ve všedních slovech. Na rozdíl od zmiňovaných jazyků totiž nemá vymezený vztah k purismům (úsilím o čistotu jazyka) ani internacionalismům (mezinárodním výrazům). Například názvy měsíců jako Oktobar a April pocházejí ze západních jazyků.

Ukázka jazyka

Níže v tabulce můžete porovnat podobnost mezi bosenštinou, chorvatštinou a srbštinou a  můžete si zároveň povšimnou, že pro české mluvčí není až tak nesrozumitelná.

Čeština

bosenština

Chorvatština

Srbština

Dobré ráno

Dobro jutro

Dobro jutro

Добро јутро

(Dobro jutro)

Dobrý den

Dobar dan

Dobar dan

Здраво

(Zdravo)

Dobrý večer

Dobro večer

Dobra večer

Добро вече

(Dobro veče)

Jak se máš/máte?

Kako si/ste?

Kako si/ste?

Како си/сте Ви?

(Kako si/ste Vi?)

Děkuji, dobře.

Ja sam dobro, hvala.

Hvala, dobro.

Добро сам, хвала.

(Dobro sam, hvala.)

Jak se jmenuješ?

Kako se zoveš?

Kako se zoveš?

Како се зовеш?

(Kako se zoveš?)

Jmenuji se …

Zovem se …

Zovem se …

Зовем се ...

(Zovem se …)

Odkud jste?

Odakle dolazite?

Odakle ste?

Одакле сте?

(Odakle ste?)

Na zdraví!

Živjeli!

Živjeli!

Живели!

(Živeli!)

Nerozumím

Ne razumijem

Ne razumijem

Не разумем

(Ne razumem)

Prosím

Molim

Molim

Молим

(Molim)

Děkuji

Hvala

Hvala

Хвала