Bretonština

Věděli jste, že bretonština, původem keltský jazyk, se dostala do Francie z jihovýchodní Velké Británie? Pokud se o ní chcete dozvědět více, v tomto článku máte možnost.

Zdroj

Co je bretonština?

Bretonština je jedním ze šesti dochovaných keltských jazyků, kterým se dnes hovoří na Bretaňském poloostrově v severozápadní části Francie. Tato řeč je velmi blízká zejména kornštině a velštině, se kterými sdílí stejnou slovní zásobu. Zmiňované jazyky jsou používané na jihozápadě Velké Británie, odkud pocházejí předkové dnešních Bretonců.

Se zbylými keltskými jazyky – irštinou, skotskou gaelštinou a manštinou – má bretonština společné gramatické užití počátečních konsonantů, jež slouží k určení rodu. Bretonština také přejala poměrně velkou část slovní zásoby z francouzštiny, latiny a pravděpodobně dalších z galských jazyků, které již zanikly.

Bretonština v současné době

Bretonština není uznávána jako úřední jazyk Francie, neboť jediným oficiálním jazykem celé země je francouzština. Od 20. století počet mluvčích jazyka postupně klesá a dnes už se jej učí jen velmi malé procento dětí. A většinou jen na soukromých školách. Zatímco v první polovině 20. století bretonština měla přes milion mluvčích, v současné době už tento počet klesl zhruba na 500 tisíc.

Rodiče postupem času na své děti začali mluvit převážně francouzsky, neboť francouzština začínala být považována za vznešenější prostředek komunikace. Hovořit francouzsky tím pádem značilo vyšší sociální status. V Bretani tak dnes pravděpodobněji narazíte na rodilé mluvčí spíše vyššího věku (70 % mluvčích je starších 60 let).

Bretonštinu dále můžete zaslechnout na několika rozhlasových stanicích nebo v týdenním hodinovém televizním programu. Existuje rovněž řada bretonských týdeníků a měsíčníků. I když v současnosti jazyk už mnoho lidí neovládá, Bretonci ji stále považují za důležitou součást svojí identity.

Vznik moderní bretonštiny

Bretonština se rozšířila do západní Galie, dnešní Bretaně, v 5. a 6. století migranty z jihozápadní Británie. Ti se usadili v západní části tehdy zvaného armorského poloostrova, zatímco ve východní části země se zase uchytil románský jazyk zvaný galorománština. Tomuto jazyku se dnes říká stará bretonština. Používala se až do 11. století a v současnosti ji známe především díky dochovaným textům, zejména glosám.

Pozdní střední bretonština

Z období od 15. do 17. století se dále dochovala pozdní střední bretonština v podobě propracované poezie, která se po prozodické stránce blízce podobá velšské poezii. Pozdně střední bretonština se také uplatňovala v modlitebních knihách a katechismech.

Psaná moderní bretonština

Za důležitý milník ve vývoji bretonštiny je považováno vydání slovníku Juliena Maunoira v roce 1659, který se zasloužil o vznik psané moderní bretonštiny. Dílo bohužel mělo jen malý vliv na mluvený jazyk. Postupem času však vznikaly náboženské publikace, které se čím dál více blížily mluvené řeči. Standardy pro jazyk se ovšem vyvíjely samostatně ve čtyřech bretaňských biskupstvích, čímž podpořily teorii o existenci čtyř bretonských dialektů:

  • Cornouaille
  • Léon
  • Tréguier
  • Vannes

Později, během 18. a 19. století, bylo vynaloženo velké úsilí o vytvoření jednotné písemné normy pro bretonštinu. V této době Jean-François Le Gonidec vydal bretaňskou gramatiku a o něco později také bretaňský slovník. V následujících letech však politická situace způsobila v jazyce zmatek a žádný jazykový census nikdy nebyl vytvořen.

V čem je bretonština specifická?

Bretonština je psána pomocí latinské abecedy. Neobsahuje pouze písmeno c, ale zato používá jedno speciální: c’h, jehož výslovnost odpovídá něčemu mezi španělskou jotou a zvučným h. Setkáme se s ním například ve frázi „Deut mad oc'h“, což v překladu znamená „Vítejte“. Používaná diakritická znaménka v jazyce jsou â, ê, ñ, ô, ù, ü.

Slovní zásoba bretonštiny

V této tabulce si můžete prohlédnout příbuznost s dalšími keltskými jazyky. V pravé části tabulky pak naleznete český překlad jednotlivých slov.

bretonština

kornština

velština

irština

skotská  gaelština

manština

(Manx)

čeština

ti

chy

teach

taigh

thie

dům

dour

dowr

dŵr

uisce

uisge

ushtey

voda

mab

map

mab

mac

mac

mac

syn

penn

pen

pen

ceann

ceann

kione

hlava

ki

ky

ci

coo

pes

amann

amanyn

menyn

im

ìm

eem

máslo

aval

aval

afal

úll

ubhal

ooyl

jablko

amzer

amser

amser

aimsir

aimsir

emshyr

čas

gwenn

gwyn

gwyn/gwen

fionn

fionn

fynn

bílý

skrivañ

scryfa

ysgrifennu

scrí­obh

sgrìobh

screeu

psát