Aktuálně v souvislosti s koronavirem: Dokumenty nám můžete zaslat pouze elektronicky, poštou nebo kurýrem. Více informací

Latinská přísloví, která (ne)znáte

Snad všichni známe výroky jako: „Veni, vidi, vici,“ či: „Carpe diem.“ Stejně tak pravděpodobně známe jejich význam i původ. V tomto článku se nebudeme věnovat všem výrokům, ale jen příslovím. A to, jak jsme již nastínili, příslovím latinským.

Obsah článku:

  • co je přísloví,
  • proč nás vůbec ještě zajímá latina,
  • příklady latinských přísloví + jejich překlad.

Co je přísloví

Protože různých definic není nikdy dost (a zejména pak proto, že si je málokdy zapamatujeme), pojďme si připomenout, co přísloví vlastně znamená. Jedná se o ustálený výrok obsahující obecně platné zásady nebo mravoučné zkušenosti.

Pro lepší zapamatování mají často ustálenou podobu, ta se ale liší v závislosti na daném jazyce. Přestože ale formy bývají různé, význam je zpravidla stejný. Jak později zjistíte, význam níže uvedených přísloví vám jistě nebude cizí.

 

Proč nás vůbec ještě zajímá latina

Pokud vám hlavou probleskla právě tato otázka, pak se neptáte úplně špatně. Latina je v dnešní době totiž mrtvým jazykem – mimo Vatikán, kde je kvůli církvi jazykem úředním, se tedy nikde neužívá.

Tak proč nás zajímá? A proč nás pak zajímají latinská přísloví?

Přestože je latina mrtvým jazykem, stále mluvíme o jazyku významném. Latina patří do indoevropské rodiny jazyků a její vznik datujeme už k dobám antického Říma. Na jejím základě vznikly dnešní románské jazyky jako francouzština, italština, španělština, portugalština nebo rétorománština. Vliv však měla i na další dnes významné jazyky, např. na angličtinu.

Jednalo se o jazyk církve a vzdělanců, tedy jazyk vyskytující se právě v církevních institucích, na univerzitách, v literatuře a umění.

Latina dále byla a je základem pro odbornou terminologii. Dodnes je tak využívána v lékařství, biologii, právu, filozofii a dalších vědách.

 

Přísloví v latině

Stejně jako se dodnes užívají latinské odborné termíny, nejsou úplně zapomenuty ani některá ustálená spojení právě v tomto jazyce vzdělanců.

Pojďme si tedy některá vybraná přísloví představit.

 

Ire docetur eundo.

Chodit se člověk učí chůzí.

Caeca individa est.

Závist je slepá.

Honores mutant mores, sed raro in meliores.

Pocty mění mravy, ale zřídkakdy k lepšímu.

Nihil gratis.

Nic není zadarmo.

Lupus non mordet lupum.

Vlk vlkovi neublíží.

Exemplum docet.

Příklad poučuje.

Historia magistra vitae.

Dějiny jsou učitelkou života.

Ignoratia iuris nocet, neminem excusat.

Neznalost zákona škodí a nikoho neomlouvá.

Amicus certus in re incerta cernitur.

Pravý přítel se pozná v nejisté době.

Imperiti facile ad credentum impelluntur.

Neznalí mohou být snadno donuceni k víře.

 

Kde se dnes využívají?

Můžete namítat, že na rozdíl od zmíněných odborných termínů přísloví nemají v dnešní době přílišné využití. To ale není tak úplně pravda.

Uznáváme sice, že v každodenním životě je příliš nevyužijete – leda byste chtěli na někoho zamachrovat tím, že je vůbec znáte. Všimněte si ale např. jejich výskytu v umění, a to i v dnešní populární kultuře.

Mnoho literárních autorů využívá latinská přísloví (resp. latinské fráze všeobecně) třeba v názvech kapitol, dokonce i díly jednotlivých televizních seriálů se někdy pyšní názvem takového přísloví. Oblíbené latinské citáty se objevují téměř všude – od triček po tetování.

Nezřídka jsou také přísloví či jiné latinské pojmy součástí děje. Bývají to nápovědy, šifry, pomůcky k dosažení cíle apod.

Rozhodně by tedy bylo chybou žít s tím, že latina je jazykem, který v dnešní době není vidět. Naopak je stále kolem nás, jen má trochu jinou funkci než dříve. Stejně tak latinská přísloví. Tempora mutantur et nos mutamur in illis.