Španělštinou dnes hovoří více než 500 miliónů lidí po celém světě a zároveň je národním jazykem ve 20 zemích, překlady španělštiny i u nás patří k těm nejžádanějším. Pokud se tento jazyk toužíte také naučit, měli byste jako první začít abecedou. Španělská abeceda vychází z latinky a je velmi podobná jiným evropským jazykům, liší se však výslovností a několika drobnými detaily.

Čím se vyznačuje španělská abeceda?
Španělská abeceda, nebo také El alfabeto či El abecedario, se nějak výrazně neliší od té naší, neboť rovněž vychází z latinky. V čem je však jiná, je výslovnost některých písmen. Samozřejmě v ní, až na výjimky, také nenajdeme diakritická znaménka typická pro českou abecedu. Kromě toho je navíc doplněna o specifické písmeno Ñ.
Ve slovech se dále objevují, podobně jako v českém jazyce, samohlásky s čárkou (á, é, í, ó, ú), ale mají jiný význam po stránce výslovnostní. Zatímco v češtině čárka signalizuje, že máme samohlásku vyslovit dlouze, ve španělštině označuje slabiku, na kterou je třeba klást důraz.
Výslovnost písmen španělské abecedy
A | B | C | D | E | F |
a | be | ce [θe, se] | d | e | efe |
G | H | I | J | K | L |
ge [che] | Hache [ače] | i | Jota [chota] | ka | ele |
M | N | Ñ | O | P | Q |
eme | ene | eñe [eňe] | o | pe | cu [ku] |
R | S | T | U | V | W |
erre | ese | te | u | uve, ve [ube, be] | Uve doble [ube doble] |
X | Y | Z | |||
Equis [ekis] | ye [je], i griega | zeta [θeta, seta] |
*V případě, že jsou v tabulce uvedeny dvě varianty, první se vztahuje k výslovnosti evropské španělštiny a druhá k výslovnosti španělštiny na území latinské Ameriky.
*K a W se používají pouze ve slovech cizího původu.
Zajímavosti španělské abecedy
Přestože španělská abeceda oficiálně neuznává spřežky a dvojité souhlásky, ve slovech je najdeme. Jmenovitě se jedná o „LL“, „CH“ a v latinské Americe navíc také o „RR“. Dříve tato písmena byla součástí španělské abecedy, ale Akademie španělského jazyka se rozhodla pro jejich vyřazení v rámci zjednodušení jazyka v roce 2010. Od té doby abeceda obsahuje pouze 27 znaků.
Španělština podobně jako jiné evropské jazyky používá členy k odlišení životnosti a rodu, přičemž každé písmeno abecedy je rodu ženského. Můžeme tedy říci nebo napsat například „la zeta“ či „una pe“.
Kromě specifického znaku v podobě vlnky nad N (ve španělštině nazývaného tilde) španělština také používá obrácená interpunkční znaménka. Obrácený vykřičník nebo otazník se píše na začátku věty a jeho význam je stejný jako v našem jazyce. Na konci věty se uvádí znovu, ale již v podobě, kterou známe. Níže si uvedeme názorné příklady:
- ¿Cómo estás? – Jak se máš?
- Tengo tiempo, ¿y tú, Juan? – Mám čas, a ty, Chuane?
- ¡Qué bonito! – To je hezké!