Romština

Jako každý jiný národ, i Romové mají svůj vlastní jazyk, tedy romštinu. Její základy tvoří staroindické jazyky, ze kterých pochází většina slovní zásoby. Zajímá vás, čím se tento jazyk vyznačuje?

Romština

Zdroj: https://images.theconversation.com/files/460009/original/file-20220427-22-a3m5i8.jpg?ixlib=rb-1.1.0&rect=0%2C112%2C5000%2C2500&q=45&auto=format&w=1356&h=668&fit=crop

Co je za jazyk romština?

Romština je starobylý jazyk, který náleží do rodiny indoevropských jazyků, konkrétně do skupiny indických jazyků. Jedná se tedy o novoindický jazyk, který vznikl mimo území Indie, přestože většina jeho slovní zásoby pochází z této oblasti. Příbuzný je zejména s hindštinou, marvárštinou či paňdžábštinou.

Romština během svého vývoje přišla do kontaktu s mnohými evropskými jazyky, které ji ovlivnily, zejména na území Bulharska, Řecka a Švédska, a má také řadu dialektů, které mají vlastní gramatickou strukturu. Jazyk se tak vyvíjel především během putování Romů z indického subkontinentu do Evropy mezi 9. a 13. století.

K tomuto poznání však dospěl až jeden uherský student v 18. století, neboť si všiml podobnosti romštiny s indickými jazyky. Do té doby byli Romové považování za Núbijce či Egypťany a někdy dokonce za turecké válečné zvědy. V současné době se odhaduje počet mluvčích ve světě kolem 6,6 miliónu, z nichž asi 160 tisíc žije na území České republiky. Ne všichni Romové však dnes tento jazyk ovládají.

Podoba romštiny s hindštinou

romština

hindština

čeština

Mire bala kale hin.

Mere bal kale hain.

Mé vlasy jsou černé.

Me raňi, tu raňi,
ko pherela paňi?

Me(n) rani, tu rani,
kon bharega pani?

Já (jsem) dáma, ty (jsi) dáma,

kdo přinese vodu?

(indické a romské přísloví)

jekh, duj, trin, štar, pandž

ek, do, tin, čar, panč

jedna, dva, tři, čtyři, pět

 

Specifika romského jazyka

Jak jste si mohli povšimnout, romská abeceda je velmi podobná té české. I jednotlivá písmena se rovněž vyslovují velmi podobně. Některé hlásky se však mírně liší a nenajdeme zde například písmeno „Ř“. Jazyk také obsahuje přídechové hlásky, jako je „CH“, „ČH“, „KH“, „PH“ a „TH“.

Všechny romské dialekty mají systémy samohlásek a souhlásek, které jsou jasně odvozeny ze sanskrtu. Některé změny odpovídají těm, které prošly moderními indickými jazyky, jiné odrážejí archaičtější původ jazyka (např. zachování počátečních shluků souhlásek „dr“ a „tr“).

Samohlásky typické pro centrální dialekty jsou a, e, i, o, u. Indoárijské retroflexní souhlásky zmizely ze souhláskového systému, zatímco slovanské frikativní a africké zvuky do něj byly postupně přijaty.

Gramatika

Romština je podobně jako čeština flektivní jazyk, který má však 8 pádů. Osmým pádem je tzv. ablativ, který vyjadřuje směr z něčeho nebo od něčeho. Tyto pády často nahrazují předložky. Na rozdíl od češtiny romština nemá střední rod, nicméně má navíc jeden slovní druh, a tím je mluvnický člen.

Slovesných časů existuje pět: přítomný, nedokonavý, dokonavý, plusperfektní a budoucí. Slovosled je převážně sloveso–předmětový (VO), s variacemi mezi pokračovacím slovesem–předmětem (VS) a kontrastivním předmětem–slovesem (SV).

Slovní zásoba

Slovní zásoba většinou vychází ze sanskrtu, přičemž Romové přejímaly z evropských jazyků především ta slova, která pro ně byla do té doby neznámá. Vzhledem k velkému množství dialektů ovšem neexistuje jednotná romština. Většina dialektů ale obsahuje velké množství slov přejatých z řečtiny. A to z důvodu, že Romové nějaký čas pobývali na území Byzantské říše, kde byla řečtina hlavním komunikačním jazykem.

Podoba romštiny a řečtiny

romština

řečtina

čeština

drom

δρόμο [drómo]

cesta

svirind, petalos

σφυρί [sfyrí], πέταλο [petálo]

kladivo, podkova

efta, ochto, eňa, deš

επτά [eptá], οκτώ [októ], εννέα [ennea], δέκα [déka]

sedm, osm, devět, deset

 

Základní romské fráze

  • romaňi čhib = romský jazyk, romština
  • Paľikerav. = Děkuji.
  • Nane vaš soske. = Není zač.
  • Lačho ďives! = Dobrý den!
  • Lačhi rat! = Dobrou noc!
  • Džan Devleha! = Na shledanou! (říká ten, který zůstává)
  • Ačhen Devleha! = Na shledanou! (říká ten, který odchází)
  • T´aves bachtalo! = Měj se dobře!
  • Servus! = Ahoj!
  • Sar sal? = Jak se máš?
  • Sar san? = Jak se máte?
  • Lačhes. = Dobře.
  • Sar tut vičines? = Jak se jmenuješ?
  • Koda čačo. = To je pravda.
  • Pro sasťipen. = Na zdraví!
  • ha/hat/he/hi ano
  • na = ne
  • Na džanav. = Nevím
  • Oda sa jekh. = To je jedno.
  • Kaj džas? = Kam jdeš?
  • Džav pre Slovensko. = Jedu na Slovensko.
  • Bachtalo tiro drom! = Šťastnou cestu!
  • But bacht! = Hodně štěstí!
  • Romaňi čhib hiňi phari. = Romština je těžká.
  • Keci mol? = Kolik to stojí?
  • Oda but mol. = Stojí to hodně.
  • Nane man love. = Nemám peníze.
  • Chan Devleha! = Dobrou chuť!
  • Kada bajinav. = To mě mrzí. Lituji.

Další příspěvky o světových jazycích: